sobota 1. října 2016

Přečteno za září 2016

Začaly mi školní povinnosti takže počet přečtenách knížek, tedy těch mimoškolních, se začne snižovat :D Ale za září tady pro vás mám čtyři a určitě stojí za pozornost! :)


Zdroj: Pinterest.com


Aňa Geislerová: P.S.
Knížka s obrovským dilematem:) Koupit, nekoupit? Hledala jsem nějaké knihy s sebou na dovolenou. A Aňa mě hodně lákala. Jenže - spousta lidí a recenzí mě od téhle knihy odrazovala. Nakonec jsem jí s sebou na dovolenou přibalila, ale abych k vám byla úplně upřímná - koupila jsem si jí na bazaru, takže jsem si říkala, že mě to kdyžtak nebude tolik štvát, pokud ta knížka bude fakt špatná. No a taky jsem tím pádem od ní mnoho nečekala...
Jde vlastně o knihu sloupků, které Aňa psala pro časopis Elle. Já si tento časopis nekupuju a i když jsem nějakou měla v ruce, tak jsem Aňi sloupek nečetla, tudíž jsem fakt nevěděla, o co půjde, jaký je její styl atd. Ilustrace ke knize vyvtořila její sestra Lela a řekněme si upřímně, že právě vizuální stránka knihy k ní přilákala množství lidí a taky pokud si přečtete nějaká hodnocení, tak lidé často píšou, že vzhled má kniha lepší než obsah. Upřímně? Já si to myslím taky...
Vlastně se mi tahle kniha strašně špatně hodnotí - mě se totiž užčetla dobře, bavila mě, ale prostě jí nedokážu dát víc než dvě hvězdičky z pěti. Jsou to totiž taková jakoby moudra, ale často je to i dost o ničem :D Na dovolenou to bylo dobré, četla jsem si všude možně, i za chůze s kočárkem někde na lesní cestě, takže bylo fajn, že se nemusím soustředit na propletený souvislý příběh. Ale kdybych byla doma a za knihu zaplatila plnou cenu - tak bych byla upřímně asi zklamaná. A kdybych navíc dopředu nečetla žádné reakce a viděla jen čísla prodeje, byla bych asi přímo naštvaná :D Na druhou stranu některé kapitoly se mi pravdu líbily a musím říct, že ta poslední mě i dojala (ale to od porodu syna není nic těžkého, ba naopak, od té doby se dojímám už dva roky nad kde čím :D)



Abych mohla napsat o téhle knize, musím napřed napsat něco, za co se trošku stydím! Je to totiž první kniha od Fulghuma, kterou jsem přečetla :D Měla jsem kdysi půjčenou knihu Všechno co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole, ale nepřečetla jsem jí. Takže tohle byla moje první zkušenost s autorem.
Jedná se o krátké příběhy a postřehy, takže můžete vzít knihu do ruky kdykoliv během dne a jeden text vám zabere pár minut :) 
Fulghum píše stylem, který asi neocení všichni, ale mě dokonale sedl. Umí totiž psát o naprosto obyčejných věcech a vidět v nich něco hezkého, dojemného, zábavného, takže čtení téhle knihy bylo velké pohlazení po duši!!! Je vidět, že tenhle člověk si uchoval vnitřní dítě v sobě, že humor je pro něj alfou a omegou jeho života a umí tu pozitivitu a dětskou hravost přenést pomocí svých textů na druhé! Za mě opravdu krásná kniha, po které sáhnu vždycky, když mi bude smutno!! Doporučuju:) 



Ladislav Zibura: 40 dní pěšky do Jeruzaléma
Pokud se chcete opravdu od srdce zasmát, tak sáhněte po téhle knize. Ladislav putuje pěšky přes Turecko a cílem je Jeruzalém. Chodí bez mapy, spoléhá se na pohostinnost místních a spíš než památky ho zajímá život a příběhy lidí. A to se odráží v celé knize. O Turecku a Izraeli se toho zase tolik nedozvíte, zato se dozvíte hodně o tamních lidech a jejich životě. To vše je podané vtipnou formou, ale v knize najdete i vážné a zajímavé myšlenky:) Ladislav ze svých cest dělá i hodně oblíbené projekce a v listopadu mu vyjde další kniha - Pěšky mezi buddhisty a komunisty - z Číny a Tibetu :) Já se na ní moc těším a určitě si jí pořídím:)





Petr Ludwig: Konec prokrastinace
Tuhle knihu jsem četla už v loňském roce, takže pro takový obecný popis, co to je zač, si klikněte SEM :) Letos už jsem si knihu koupila, abych mohla zkusit ty věci víc uvést do praxe a jsem za to ráda, protože mi přijde, že aby to byly udržitelné změny, je potřeba se ke knize vracet... Taky bych po nějaké delší době ráda v článku shrnula, jak jednotlivé nástroje z této knihy fungují a jak mě osobně pomohly či nepomohly v boji s prokrastinací :)


To byly tedy knížky, co jsem přečetla za září a určitě mi napište, jestli nějakou z knížek znáte a jaký na ní máte názor:)

3 komentáře:

  1. Z dnešního přehledu jsem četla jen Konec prokrastinace. Knížka se mi četla hezky, je přehledná a tipy, jak se s prokrastinací vypořádat opravdu fungují (mám teda pořád hodně co dohánět). Fulghuma si určitě pořídím; já jsem naopak jeho knížek četla fůru, rodiče je měli v knihovně.:) Všechny jsou psány podobně hezkým způsobem; tuším, že Poprask mě nezklame. Aňu bych se přiznám nečetla; je jí všude nějak moc. I když mi přijde jako dobrá herečka, na můj vkus hraje až v moc filmech a přijde mi prostě trochu "přegeislerováno", i když filmy moc nesleduju. Podobně na mě působily např. Třeštíkové Bábovky. Působí sympaticky, umí myslím psát čtivě, ale mě ty oslavné ódy už odrazují, asi že je jich tolik. Třeba se k ní dostanu později, až opadne vlna nadšení.:) Ziburu bych si ráda přečetla, ale počkám, až bude třeba v knihovně nebo zkusím e-book. Z finančních a prostorových důvodů jsem se totiž zařekla, že si budu hodně vybírat knížky, které si opravdu koupím (a že je z čeho, můj seznam se pořád prodlužuje).

    OdpovědětVymazat
  2. PS od Ani se mi četla lehce, ano, veledílo to nebylo, to jsem ani nečekala, ale ve spoustě věcí jsem se našla a jelikož se taky už 2 roky od porodu dojímám, tak tady jsem se taky mnohdy dojala. Navíc ty ilustrace mi přišly přenádherné.
    Od Fulghuma mě nebavily romány, ale tyhle příběhy mám moc ráda, takže díky za tip.
    Ziburu jsem nečetla, ale příští měsíc se chystáme na projekci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Juuu tak to se mate, ja bych šla na projekci hned!! :)

      Vymazat