neděle 21. dubna 2013

Jak mě Ziaja nakonec dostala!!!

Ziaja vtrhla na české blogy jako lavina, viděli jste ji úplně všude, četli o ní všude, spolupracovala s obrovským množstvím bloggerek a v důsledku toho si už jen na to slovo začínající na Z dost lidí vypěstovalo alergii:) Já jsem byla tak trochu jedním z nich. Tyhle masové akce na mě mají naprosto protichůdný účinek, většinou když se o něčem píše až příliš, tak se mi to omrzí. Stejně jako třeba růžová micelárka od Biodermy. 

Jenže jsem potřebovala nový noční krém. Psala jsem to i tady, v článku o denním krému od Ryoru. No a byli jsme s přítelem v Globusu a já jsem si vzala do hlavy, že si tam prostě nějaký vyberu, ačkoliv jsem původně neměla vůbec v plánu koupit si nějaký levný krém v drogerii. Natož od Ziaji! To už si na ten obličej rovnou můžu napatlat Baleu:) No nicméně už tušíte, jak to dopadlo - pod ruku mi přišel právě noční krém od Ziaji z řady s kozím mlékem a můj shopaholismus se ani tentokrát nezapřel, takže v košíku skončil i krém na ruce a tělové mléko ze stejné řady. A vůbec toho nelituji!!!


Nebudu se tu o jednotlivých produktech rozepisovat nějak věděcky, protože jste o nich možná četly už při Ziají tsunami, o které jsem mluvila na začátku.

Na začátek bych chtěla říct, že všechny 3 výrobky jsou naprosto úžasné a hlavně překrásně voní. Tím, že jde o řadu s kozím mlékem, tak jsem měla nějaké jako předsudky a bála jsem se, jak budou vonět. 

Ziaja noční krém Kozí mléko
Tento krém je určený pro suchou pleť a pleť náchylnou k tvorbě vrásek. Já mám pleť spíše smíšenou, ale i tak mi vyhovuje. Je hutnější, přesně tak, jak má noční krém být. Na obalu je ještě uvedeno, že krém zabraňuje dehydrataci pokožky a obsahuje komplex složek kozího mléka, vitamin A a E. Za sebe bych řekla, že po těch 3 týdnech nechci příliš hodnotit, ale zatím jsem velmi příjemně překvapená, ráno opravdu na té pleti vidím určitý výsledek, že je taková naducaná nebo jak to říct:))


Ziaja krém na ruce Kozí mléko
Ani o krému vám tu nebudu sepisovat žádné eseje. Je velmi dobrý. Neříkám, že nejlepší, jaký jsem zkusila, ale ráda ho nosím v kabelce a používám v průběhu dne. Ruce zanechává velmi sametové, což si umím představit, že by pro někoho bylo spíš mínus a ne všem to bude příjemné. Já na něm ale miluji vůni, takže pro něj sahám do kabelky každou chvilku a určitě si ho koupím znovu!


Ziaja tělové mléko Kozí mléko
V první řadě musím říct, že se mi moc líbí balení. Minimalistické bílošedé balení s pumpičkou mě v regálu ihned zaujalo:) Celkově je tato řada moc povedená, co se designu týče. Nejdůležitější je ale samozřejmě obsah a ani tady mě Ziaja nezklamala. Mléko není příliš řídké, ale dobře se roztírá a krásně hydratuje! Víc k tomu asi netřeba dodávat:) Jo a líbí se mi, že neobsahuje parabeny!! Ty má pouze krém na ruce...



Takže abych to shrnula, tahle řada je skvělá a za ty peníze přímo úžasná! Moc jí doporučuji!!!

pondělí 1. dubna 2013

Kniha měsíce března

Ahoj, na začátek bych vám chtěla popřát krásné Velikonoce, ačkoliv já tyhle svátky v podstatě ignoruju a dokud nebudu mít děti, tak asi ignorovat budu:)) A zvlášť když je takovéhle počasí:( Taky už vás to tak unavuje? Já už fakt melu z posledního, většinou na mě počasí žádný vliv nemá, ale co je moc je moc a tu zimu už prostě nezvládám:( Hlavně proto, že částečně pracujeme i venku a to jde momentálně hodně špatně. Svojí zimní parku už úplně nenávidím, ačkoliv mi tuhle zimu zachránila krk, ale nesnáším prostě nosit pořád jednu bundu, jenže ona je jediná opravdu teplá, kterou mám:/ A jak vy zvládáte tohle počasí?

A teď už ke knížce. Tenhle měsíc jsem zvládla poměrně tlustou knížku, a to z jediného důvodu. Naučila jsem se číst v autobuse!! Víte, já jsem vždycky v autobuse trpěla, bylo mi špatně, prostě jsem to nesnášela. Jenže teď trávím cestováním v autobuse tolik času, že jsem si asi zvykla a v poslední době zvládám i číst. To je také jediný důvod, že jsem tenhle měsíc nějakou knížku zvládla, protože já jindy než v tom autobuse čas nemám:(

A o jakou tedy jde?



John Irving - Pravidla moštárny
Většina z vás bude znát jistě film. Já jsem ho také viděla a dlouho jsem si chtěla přečíst knižní zpracování, ale nemohla jsem se k tomu dokopat. Jenže tento semestr máme jeden předmět, kde si musíme vybrat z nabídky několika děl a pak napsat morální profil hlavních postav a eticky dílo zhodnotit. No a na výběr tam byla většina filmů, jenže já jsem chtěla knížku a tak když jsem viděla Pravidla moštárny, neváhala jsem ani chvíli.

Jde o příběh ze sirotčince v St. Clouds, kam chodí ženy porodit nechtěné děti a zanechat je tam, anebo se jich zbavit ještě o mnoho dřív. Dr. Larch je ten, kdo se zde stará o sirotky, pomáhá jim na svět, ale také provádí potraty. Jednoho sirotka, který po několika neúspěšných adopcích zůstává v sirotčinci, si ale zamiluje jako vlastního - Homera Wellse. A časem mu dojde, ze bude potřebovat nástupce, někoho, kdo se postará o nechtěné sirotky, ale i o ženy, které dítě mít nemohou a pokud jim nepomůže nikdo v St. Clouds, hrozí jim neodborně provedená interrupce někde v "řeznictví". Homer ale říká, že potraty provádět nebude. Neodsuzuje je, ale sám je provádět nechce. A jak to nakonec dopadne, zda se do St. Clouds vrátí, nebo ne,  to už se dočtete v knížce:)

Etických témat je tam hned několik - potraty, zneužívání, atd. Jenže jsem byla v šoku, když jsem zjistila, jak moc se knížka liší od filmu! Já vím, že to tak bývá, ale to co je ve filmu jedna z hlavních linií (pan Rose a zneužívání jeho dcery, jeho smrt), tak o tom se v knížce v podstatě nic nedozvíte. A naopak Homerova životní cesta je v knížce také dramaticky jiná, řekla bych, že o dost bohatší!

Ačkoliv je knížka dlouhá, tak mě bavila od začátku do konce, často jsem měla slzy na krajíčku! V průběhu čtení si tak oblíbíte hlavní postavy, že to s nimi opravdu prožíváte a to se mi na knížce líbilo nejvíc - už dlouho mě žádná nedonutila děj tolik prožívat.