sobota 16. listopadu 2013

I´m pregnant!!!!

Ahoj, dnešní článek bude hodně netradiční, konečně se s vámi totiž můžu podělit o důvod, proč se můj život v posledních měsících točí okolo všeho možného kromě blogu. Čekám totiž miminko:)

Jsem  momentálně v pátém měsíci a na blog mi jaksi nezbýval v posledních měsících čas. Stále totiž chodím na plný úvazek do práce, což u mě znamená, že domů přicházím tak v půl osmé večer, no a o víkendech mám školu. Na spoustě blogů jsou teď články o tom, kolik toho blogerky mají, jak zvládají práci a školu, ale řeknu vám, když se k tomu přidá těhotenství, tak to je teprve challenge :D Celou dobu mě totiž pronásleduje neskutečná únava, takže jít spát v půl deváté je u mě naprosto běžné:)


Ze začátku jsem přemýšlela, jestli se s tím na blogu pochlubit, ale už nejsem na začátku a chtěla jsem vám i dát vědět, proč se tu nic neděje... Doufám, že to teď ve druhém trimestru trošku napravím, moje polička v koupelně se dost proměnila a používám trošku jinou kosmetiku, takže mám i některé věci k recenzi. Navíc jsem si v poslední době nakoupila i pár hezký věcí pro radost, takže možná udělám nějaká new in článek:)

Pokud byste měly nějaké otázky, tak se klidně ptejte v komentářích:) Uvidíme, jestli po takové době jsou ještě čtenáři, kteří na mě nezanevřeli a jak mi to blogování teď v druhém trimetru půjde!

pondělí 1. dubna 2013

Kniha měsíce března

Ahoj, na začátek bych vám chtěla popřát krásné Velikonoce, ačkoliv já tyhle svátky v podstatě ignoruju a dokud nebudu mít děti, tak asi ignorovat budu:)) A zvlášť když je takovéhle počasí:( Taky už vás to tak unavuje? Já už fakt melu z posledního, většinou na mě počasí žádný vliv nemá, ale co je moc je moc a tu zimu už prostě nezvládám:( Hlavně proto, že částečně pracujeme i venku a to jde momentálně hodně špatně. Svojí zimní parku už úplně nenávidím, ačkoliv mi tuhle zimu zachránila krk, ale nesnáším prostě nosit pořád jednu bundu, jenže ona je jediná opravdu teplá, kterou mám:/ A jak vy zvládáte tohle počasí?

A teď už ke knížce. Tenhle měsíc jsem zvládla poměrně tlustou knížku, a to z jediného důvodu. Naučila jsem se číst v autobuse!! Víte, já jsem vždycky v autobuse trpěla, bylo mi špatně, prostě jsem to nesnášela. Jenže teď trávím cestováním v autobuse tolik času, že jsem si asi zvykla a v poslední době zvládám i číst. To je také jediný důvod, že jsem tenhle měsíc nějakou knížku zvládla, protože já jindy než v tom autobuse čas nemám:(

A o jakou tedy jde?



John Irving - Pravidla moštárny
Většina z vás bude znát jistě film. Já jsem ho také viděla a dlouho jsem si chtěla přečíst knižní zpracování, ale nemohla jsem se k tomu dokopat. Jenže tento semestr máme jeden předmět, kde si musíme vybrat z nabídky několika děl a pak napsat morální profil hlavních postav a eticky dílo zhodnotit. No a na výběr tam byla většina filmů, jenže já jsem chtěla knížku a tak když jsem viděla Pravidla moštárny, neváhala jsem ani chvíli.

Jde o příběh ze sirotčince v St. Clouds, kam chodí ženy porodit nechtěné děti a zanechat je tam, anebo se jich zbavit ještě o mnoho dřív. Dr. Larch je ten, kdo se zde stará o sirotky, pomáhá jim na svět, ale také provádí potraty. Jednoho sirotka, který po několika neúspěšných adopcích zůstává v sirotčinci, si ale zamiluje jako vlastního - Homera Wellse. A časem mu dojde, ze bude potřebovat nástupce, někoho, kdo se postará o nechtěné sirotky, ale i o ženy, které dítě mít nemohou a pokud jim nepomůže nikdo v St. Clouds, hrozí jim neodborně provedená interrupce někde v "řeznictví". Homer ale říká, že potraty provádět nebude. Neodsuzuje je, ale sám je provádět nechce. A jak to nakonec dopadne, zda se do St. Clouds vrátí, nebo ne,  to už se dočtete v knížce:)

Etických témat je tam hned několik - potraty, zneužívání, atd. Jenže jsem byla v šoku, když jsem zjistila, jak moc se knížka liší od filmu! Já vím, že to tak bývá, ale to co je ve filmu jedna z hlavních linií (pan Rose a zneužívání jeho dcery, jeho smrt), tak o tom se v knížce v podstatě nic nedozvíte. A naopak Homerova životní cesta je v knížce také dramaticky jiná, řekla bych, že o dost bohatší!

Ačkoliv je knížka dlouhá, tak mě bavila od začátku do konce, často jsem měla slzy na krajíčku! V průběhu čtení si tak oblíbíte hlavní postavy, že to s nimi opravdu prožíváte a to se mi na knížce líbilo nejvíc - už dlouho mě žádná nedonutila děj tolik prožívat. 

čtvrtek 28. února 2013

Kniha měsíce února

Přečteno je nová rubrika na mém blogu, která se bude objevovat vždycky na konci měsíce. Miluju knížky a poslední půlrok jsem neměla moc čas číst jiné než odborné knížky. Já ale čtení k životu potřebuju. Jako malá jsem četla strašně moc. Knihovnice mě milovaly:) Vždycky jsem si napůjčovala třeba 12 knížek a za pár dní už jsem je nesla vrátit přečtené:) A když jsem pak občas jako starší přetáhla výpůjční dobu, ani mi nedaly pokutu:))) Teď samozřejmě potřebuju číst především odborné knížky, ale i tak si čas najdu i na beletrii.

Teď se ale fakt potřebuju často odreagovat a knížky jsou skvělý způsob, jak toho dosáhnout. Takže tady je to, co jsem přečetla za měsíc únor:) Je to jen jedna knížka, ale snad mne omlouvá to, jak je únor krátký a taky ten pobyt v komunitě :D :D Jo a ještě bych chtěla dodat, že já nejsem žádný literární znalec, takže při čtení mého hodnocení knížky na to berte prosím ohledy :))) Pokud vložím fotku z internetu, tak je to pro to, že knížku mám z knihovny a obal už třeba ani nemá nebo byl zničený. Samozřejmě je vždy přiložen zdroj:)

Milan Kundera - Směšné lásky
Tuhle knížku už jsem jednou četla na gymnáziu. Musím ale říct, že návrat k ní se mi vyplatil. Jde o povídky, celkem jich v knížce najdete osm. Nejznámější je asi Falešný autostop, díky kterému tuto knížku lidi většinou znají. Mě osobně se ale líbily více i jiné povídky. Kundera líčí velmi lehkým stylem poměrně těžká témata, která se skrývají na pozadí obyčejných lidí a jejich každodenních příběhů. A to je právě to, v čem je dle mého názoru kouzlo těchto povídek. A proto se mi taky vyplatilo přečíst si tuhle knížku znovu. Přeci jen už jsem starší a tak jsem si více uvědomovala ty širší souvislosti doby, ve které se příběhy odehrávají. Jako nejčastější téma vnímám hledání alespoň nějakého prostoru pro svou malou osobní svobodu v nesvobodné době a samozřejmě mezilidské vztahy. Někdy se mi zdá, že si z toho všeho dělá Kundera trošku legraci, jako by byl humor tím, co nám může pomoci se přenést přes stíny totality...
Ale jak říkám, to jsou jen moje amatérské dojmy:)


Znáte tuhle knížku? Četly jste od Kundery něco jiného?